Jednou z historických postav, které si jistě nezaslouží tolik pozornosti, kolik se jí pro zásluhy dost pochybného charakteru dostává, je určitě i slavný svůdce krásných žen, Giacomo Girolamo Casanova. Muž, který žil svůj nevázaný život ve druhé polovině osmnáctého století. Krásné a bohaté ženy mu prý doslova padaly k nohám.
·        Bylo tomu ale skutečně tak?
·        Nebalamutí nás tak trochu historie?
období renesance
Seznam milenek je opravdu četný, v tom se historie nemýlí. Ale netvoří ho dámy stavu urozeného, nýbrž prostitutky, služky, kejklířky a podobné existence. Byly to prostě ženy, které si až tak na své dobré pověsti nepotrpěly a nemusely být tedy zdlouhavě dobývány a přemlouvány.
o   On by na to ani Giacomo neměl příliš času.
o   Velkou část svého života byl na útěku před ramenem spravedlnosti.
Musíme mu ale přiznat alespoň jednu pozitivní vlastnost – upřímnost.I když je spojená s negativním jednáním. Ve svých „Pamětech“ nám sděluje, že počet jeho milenek se vyšplhal na sto třicet dva. A byly prý mezi nimi i starší dámy, které bezostyšně okrádal.
–         Ten počet tedy není až tak závratný.
–         Některé dnešní „celebrity“ by ho možná ještě trumfly.
–         V průměru to totiž vychází na necelé čtyři ženy ročně.
muž na jednom koleni

Na konci života se stal spisovatelem

Bez zajímavosti ovšem není, že se měl tento muž stát původně knězem. Nakročeno měl. V šestnácti byl dokonce už poprvé vysvěcen. Jenže pak se nechal svést jednou dívkou a byl se vším konec. Ne, že by ho tolik tlačilo svědomí, ale byli přistiženi při činu. Šel tedy studovat práva. A jak se zdá, tak to mu sedlo mnohem lépe.
·        Za rok studií byl jmenován doktorem obojího práva.
·        A to studoval v Padově.
Svůj život dožil na zámku Duchcov. Je zajímavé, že právě tady je jeho život nejvíce naplněn. Vydal třiadvacet knih. Jedna z nich se stala bestselerem – kniha o útěku z benátských věznic.