Na jednu stránku je to jistě dobře. Nevím, kdo bych chtěl běhat s dvoukilovým mobilem po městě. Ano, první mobily vážily tolik a ten úplně první dokonce kilogramy čtyři. Nevypadal jako mobil tak, jak jej známe dnes. Vlastně do byl zdroj té řečené váhy. Od něj vedl klasický kroucený kabel ke sluchátku, kde byl i číselník. Dneska směšná záležitost, tehdy velká moderna. Nebyla ovšem pro každého. Cena kolem šedesáti korun nebyla opravdu pro každého.
Co se týče velikosti a váhy, něco podobného je ve světě počítačů. Váha prvních se počítala na tuny a zabíraly místa na víc než padesáti čtverečních metrech. Dneska je strčí do kapsy kdejaký stolní stroj. Jeho velikost znáte, a proto nemá smysl to rozebírat. Ještě menší a nejvhodnější k přenosu je notebook. Ty už dávno opustily hranice ceny, kde si jej mohli koupit jen milionáři. Není problém sehnat starší na psaní textu hodně pod tisíc korun. Chcete-li ovšem něco náročnějšího, klidně můžete dát přes dvě stě tisíc korun a hrát ty „nejvymakanější“ hry.
Počítače a mobily současnosti vlastně automaticky zvládají více úloh a jsou neskutečně rychlé. O tom se kdysi lidem ani nezdálo. A jistě to půjde kupředu dál. Nelze to zastavit.
Co asi žene člověka, aby vymýšlel stále lepší a rychlejší stroje? Nestačí ty dnešní? Je to opravdu pokrok ku prospěchu lidstva?
Nechme však filozofie a buďme rádi za to, co máme. Věnujme se raději technické stránce.
V současnosti se již ztrácí trend zmenšování. U mobilů je to nejvíce patrné. Nejde již o to, aby byl co nejmenší, ale již jen o to, aby co nejméně vážil a byl co nejtenčí. Malý mobil by musel mít malý displej a tím by se na něj špatně dívalo. Nyní se právě naopak bojuje o to, aby byl displej co největší, ale přitom aby se vešel do kapsy. Takže se opět vracejí, i když dost jinak, skládací telefony. Uvidíte, že jich bude brzy plno.